Tváře slow fashion:
Kate Fletcherová

Profesorka udržitelnosti, designu a módy v Centru pro udržitelnou módu na univerzitě umění v Londýně proslula jako vědecká pracovnice, spisovatelka a přednášející o všem možném týkajícím se slow fashion. Ještě důležitější je, že byla první osobou, jež použila pojem, který se od té doby pevně usadil ve slovníku pro návrháře. Částečně definovala slow fashion v protikladu vůči fast fashion. Rychlost nazvala „definující charakteristikou dnešního textilního a oděvního průmyslu“.

Fletcherová nicméně zvažuje nejběžnější řešení pro „technické problémy“ fast fashion. I když přechod na organická vlákna, vyplácení spravedlivých mezd a všeobecné zlepšování pracovních podmínek jsou všechno kroky správným směrem, nedostávají se k podstatě toho, co slow fashion skutečně znamená. Podle Fletcherové slow fashion zahrnuje mnohem více než jen zpomalení. Ideál kvalitnějších oděvů, které se vyrábí za spravedlivých podmínek a v menších množstvích, je základem její filozofie, nikoliv jejím konečným cílem. Pokud budeme i nadále kupovat obrovské množství módy – a to i férové, ekologické, udržitelné módy – skutečný problém se nevyřeší. Abychom to skutečně zvládli, musíme přehodnotit náš vlastní vztah k oblečení, které nosíme.

Přední teoretička slow fashion chce, aby její duchovní dítě nebylo tolik o oblečení a o tom, jak se vyrábí, ale spíše o tom, jak s ním lidé interagují. Nemusíme být jen spotřebitelé. Stačí změnit definici módy a chápat ji jako všechny způsoby, jak používat, přizpůsobovat, měnit a zacházet s oděvy, které vlastníme. Změníme-li náš pohled, už nejsme pasivní spotřebitelé trendů a stylů, které nám diktují značky a návrháři. Místo toho slow fashion přinese do našeho šatníku aktivní a osobní přístup, v rámci kterého budeme utvářet každý kousek oděvu, čím déle jej máme a nosíme. 

Vedle akademických i populárních publikací se Kate Fletcherová věnuje projektům, které živě ilustrují, jak vypadá teorie slow fashion v praxi. Pro časopis LifeTimes požádala ona a její partnerka při výzkumu, Mathilda Thamová, ženy, aby si vedly módní deníky, aby si vybraly své oblíbené oděvy a ty, které nikdy nenosily, a aby dokumentovaly své rituály kolem prádla. Výsledná data jim pomohla vytvořit budoucí scénáře týkající se rychlého a pomalého oblečení, které se více zaměřily na udržování, výběr, nošení a péči o oblečení. 

Všichni bychom se měli znovu zamyslet nad svou vlastní rolí v životě našich oděvů. Měli bychom se ohlédnout za tím, co již děláme, a zároveň řešit, co ještě můžeme a co bychom měli dělat, aby nám vydrželo déle. Podle Kate Fletcherové to je začátek cesty k opravdové slow fashion.